Měsíčný květ.

Juž vyrostl květ luny stříbrný

na vodách,

hvězd – zlatých ryb roj nádherný

k němu táh’.

Květ mrtvých nadějí juž blednoucí

v hloub mi kles’,

jak odlesk luny mdlý a hasnoucí

od nebes.

Po stupních myšlenek sem zvlněný

duch můj táh’;

zda měsíčný by květ ten ztracený

nedosáh’...!