MĚSTO.

Město smutné v kraji studených, věčných mlh...

Jsou spleenem nemocni v tvých všichni chladných zdech!

Umdlení stíny plíží se v ulicích tichých... ve vleku Žití

smýkáni línými vlnami času svíjí se bledí nemocní tvoji –

Nudy holubi bílí zapadli na střechy města...

Město smutné v kraji duše mé pustém...

Na loži znavení zmírají nemocní tvoji,

a Radost nepřišla lék podat vysíleným,

a víno očekávání jemných nepodal jim Život.

Město mrtvé...

Zemřeli všichni spleenem nemocní v tvých zdech.