METAMORPHOSA

Zahrada jak výheň svítí, brunátný má, horký tón,

září jako jiskry žhavé pampelišek milion;

ale jako Liliputy ovládá tu jejich říš

bílý, zlatý – pradivný tvor: velikánský Pampeliš.

Kde jen jaká bytost hybná, vyhledává stinný kout,

ach, taková pampeliška nemůže se z místa hnout!

Slunce žehne. Sbohem, sestry! Pampeliš své nohy zdvih,

jednou, dvakrát!... Stal se zázrak! Z květinky je živočich!