Mezi námi.

Což to mezi námi za stezičku z růží?

kam jde nad propastí beze stop?

Což to za most zlatý? Pod ním proud se uží

hluboký a temný jako hrob.

Což to mezi námi za hostinné sady,

zvoucí sladkých plodů vnadami?

Což to mezi námi za skály a hrady

s věčně zamčenými branami?

Což to mezi námi za červánků moře?

což to za žeřavé plameny?

Což to námi za rozkoš a hoře?

Kam to duše naše souzeny?

Mezi námi dálka i vše kouzlo její,

naších citů moře hvězdnaté;

mezi námi touha – touha s beznadějí,

svatý bol a blaho proklaté.