Mezi námi skála vstává,

Mezi námi skála vstává,

vstává – roste – tělem studí.

Pod ní mnoho usínává,

co juž nikdo neprobudí...

Vadnou květy bouří sbité...

Není vám jich trochu líto?

Bože – Bože – přece víte,

zcela že nás odcizí to!