MEZI ZLÝMI.

Ach Bože dobrý, čím to je?

Čisté jsem sázel zrní –

přec od samého bodláčí

zraněné nohy brní.

Jedněm jsem bláznem, hlupákem

a jiným darebákem –

ach – v této zemi kamení

lítá i za zpěvákem!

A nic jim není posvátným,

ni chrám ni hloubka lesů –

ó věřte, místo do strun svých

rač vjel bych do pačesů!

Tak radost vyšel’s rozsévat

a skřivánky a kvítí,

a na konec pak jsi jen rád,

že nedostal jsi bití...