[Mezi zn. 236. a 237.] U Mladona když já, na rozkoše

U Mladona když já, na rozkoše

Přátelské zván, sem se radoval,

Co za kousek Lel mi ukoval?

Letěl k Sále nade Krakonoše;

Navrátiv se v larvě listonoše

Do příbytku směle vburcoval,

A mně psaní jakés daroval,

Nikdo, jen já, nepoznal to hoše:

S papírem ten list byl zlatokrajným

Ode Slávy Dcery v obálce

Zelené a s pečetěním tajným;

Hosté těmi rozplesaní činy

Odměnili toho zchytralce

Podavše mu koflík Mělničiny.