Mezi zn. 489. a 490. Vůkol stánkův těchto les a chvoje,

Vůkol stánkův těchto les a chvoje,

Nikoho tu z našich rodáků,

Za stromy však zříti cizáků,

Jakby hráli v skrývačku si, dvoje;

Ej proč uvést v paláce dlíš svoje,

Matko! přátely ty Slováků?

Vždyť jsou z počtu hrabat, vojáků,

Němců těch, co vedli za nás boje!

„Není všecko zlato, co se blýští:

Werinhar ten, a ten Gundachar

Válčili sic slavském na bojišti;

Než ne láska k nám a k Rasticovi

Hnala úskoky ty, než jen svár,

Pomsta a hněv proti Ludvíkovi.“