Mezi zn. 529. a 530. Než ne nosních jen, i jazykových

Než ne nosních jen, i jazykových

Kop se mnoho tuto hemžilo,

Více než jich z pávů strávilo

Na hodech se v Římě Lucullových.

Ježibab dvé je, co práčky, v nových

Parostrojech ze špin mydlilo,

Jeden se mi spatřit trefilo,

Který přijel z ust sem vévodových:

Když byl v lázních, slovenské mu děvy

Květy stlaly, pěly ve slohu

Pospolitém v poli krásné zpěvy;

Tázán, jak ta pocta líbí se mu:

„Já ten národ vystát nemohu!“

Řeknul švábsky ke komonstvu svému.