Mezi znělku 39. a 40. Abych pak běh zrychlil kroku svého,

Abych pak běh zrychlil kroku svého,

A při tom si času uspořil,

Koupil sem si stroj, jejž utvořil

V Manheimě Drais roku přítomného;

Jest to vůz, kůň, pěchour spolu, trého

Prospěch vtip tu v jedno zatvořil,

Aby člověk ni noh nemořil,

A se vyhnul smerti pádu zlého;

Dräsina se volá od nálezce,

Za půl hodiny lze přijeti

Z Jeny k Lobdě v přípravě té hezce;

Ona nejen lásce krátí dráhu,

Než jak tělo učí deržeti

Tak i ducha vždycky rovnováhu.