Mí služebníci, ti mně nevěří,

Mí služebníci, ti mně nevěří,

mí služebníci, ti mne zrazují.

– Až v přístavu se soumrak zašeří,

opustím všecko, půjdu, odpluji –!

Už tuší cosi moji poddaní.

Tak devotně jak dřív se nekoří.

Boulevardy nedůvěřivy až k zoufání.

O bude lépe někde na moři!

Své ctnosti, hříchy, lež svou zanechám.

Ba zanechám i zlatou korunu.

Až odevzdám se moři jen a tmám,

pak teprv budu dlíti na trůnu!