Miláček lesa.

Tu v lese vzrostla. Stromy, které kývnou

vždy k uvítání, šumem uspaly ji

a ráno pták ji vzbudil melodií,

hned časně sednuv na strom před myslivnou.

Miláčkem lesa je. A mnohou divnou

jí báj vyprávěl strom, jenž kloní šíji,

a srny před ní neprchnou, když pijí.

Vše přispělo ku kráse její hřivnou:

Svůj lehký kročej dostala od laní

a zvonky v hrdlo pták a úběl skráni

dal bílé skály les a něhu kvítek na ni;

studánky křišťál v duši se jí kryje,

však v očích, když tak snivě obrátí je,

jí září celá lesní poesie.