Milenec v nejistotě.

Viděli jste, dobří lidé,

Mou panenku milenou?

Snad vám trávku pošlapala,

Trávku v dolci zelenou?

My panenku tvou neznáme,

Jednu jsme však viděli,

O té tobě zprávu dáme,

Podobá se anděli.

Jako jedle její tílko,

Jako lníček její vlas,

Jako chrpa její oko,

Jako slavík – její hlas.

Trávky se jen dotýkala,

Její krok byl srnčí krok;

Teď již bude za horami,

Tam – hle, tam šla přes potok.

To jest ona! dobří lidé,

Děkuji vám za ten ples,

A ty vranný můj koníku

Za ní jí mou lásku nes.

Rychle, rychle, můj vraníku,

Rychle, rychle postupuj,

Spěchem orla, spěchem blesku

Uletuj, ach uletuj!