Milenka.

Ta mrtvá její tvář

zalitá plavým vlasem,

v mých snů hasnoucí zář

jak svítí nočním časem!

Oči jak z modrých skel

tak záhadně, ach, plají!

Zasněných rájů žel

a mroucí úsměv mají...

A karmínový ret

jak marným chvěním mámí!

Svou Píseň slyším znět

pod smutku sordinami!