Milí ptáčkové.

Znám i jiného poutníčka,

který k nám se stěhuje, –

kdož jiný, než vlašťovička –

věrně nás navštěvuje.

Vítej, poutnice mi něžná,

na domácím podstřeší!

Zima již minula sněžná,

jaro tě zde potěší.

Dřív, než jarní zavál vánek,

přišel k nám poslíček tvůj,

s výše oblohy skřivánek,

hrdélkoval nápěv svůj.

Z podmezí křepelka hádá

příští cenu obilí;

žežulice z lesa ráda

zakukává v pochvílí.

Večer tluče slavík píseň:

já poslouchám pod hájem,

radost jeví-li či tíseň

srdce svého – tlukotem? –

Jako slavík prospěvujme

slávu Hospodinovu,

a své díky opětujme

za dar Boží poznovu!