MILOSLAVĚ VINKLEROVÉ (1)

Chceš mezi dárky ve svůj zlatý den

mít ode mne prostičkou báseň jen.

Co as ti starý Ovid radil: „Báseň věstí

v den svatební dívčinám štěstí – štěstí!“

A je to pravda: štěstí proroctvím

je báseň již tou pouhou formou svojí,

a životního blaha obraz věrný.

Nuž přeju ti z ní toto trojí:

cit obou vás vždy najdi plný „rým“,

jen „stopu“ ladnou zůstav den co den,

a žití proud vždy hudebně buď „měrný“!

Šum báseň tvá, jak svěží potok šumí,

jenž i v poušť skalní život vkouzlit umí;

leť báseň tvá měkounkým ptáka letem –

tím přebohatým, krásným božím světem!