MILOSLAVĚ VINKLEROVÉ (2)

Jsi, slyším, milovnicí hudby též –

nuž tedy ještě z ní se učit spěš!

Víš, milé dítě, co ti hudba radí?

Kdo moudrý hudec, zavčas dobře ladí!

To jedno sobě tklivě pamatuj:

z nás každý v rukou svých má pokoj svůj;

a počin uplyne-li v svatém klidu,

že pozděj o bouřích již ani vidu!

Vždyť vidíme to kolem po přírodě:

když léto začne klidné při pohodě,

nechť slunce ráno krvavě pak vzchází,

nechť jak chce dlouhým lokem vodu pije,

nechť kohout kokrhá nejhorší melodie –

vše rozplyne se zas jak plašný sen,

a večer říkáme: „Byl krásný den!“