Milostné.

By Emanuel Züngel

Jako luna bledolící

po blankytu chodí,

hvězdičky tam kmitající

za sebou hle vodí:

tak i ty po Praze celé

s večera chodíváš,

lajtnantů hvězdičky skvělé

za sebou vodíváš.

Krásná jsi ty panna,

pravdě čest buď vzdána;

ba vypadáš v skutku, drahá,

jako „malovaná“.

Jako perly skvoucí

jsou tvé bílé zoubky,

dej jen pozor, abys

neztratila – šroubky.