Milton.

Jak nebes katarakty plným splavem,

v zem vyprahlou se řítí v slavném spádu,

tvá píseň v žití všední shon a vádu

zní archandělským obrněna hávem.

Tys klidný žil, byť neposlouchán davem,

jen obrovských svých varhan ve kaskádu

byv cele vnořen z tmy a ohně Hádu

v prasvětlo stoupal’s, živ sám v světě tmavém.

Svět nesmrtelný smrtelnými slovy

jsi vzkřísil sám, jsa jako osud slepý,

svou silou roven svému Samsonovi.

Tvůj zpěv jak moře, jeho slavné rhytmy

jak Satanských jsou kladiv mocné tepy,

kterými k hvězdám hřměl sbor duchů z přítmí.