MILUJI TVÁ JITRA...

Miluji tvá jitra v zoři narozená,

sluncem opojená! Chvějící tvůj hlas,

prozářený něhou, v mlžný polojas

volá sladká jmena jako lačná žena,

pomatená láskou, když chce zvábit’ nás.

Poledne tvá vítám v běli rozžhavená,

hmyzu hudba vírná vůkol mne když zní;

palčivě žhnou skály v lázni sluneční,

v níž se rosíš znojem v ticho ponořená

jako plavá lvice, v samotě jež sní.

Ale noc tvá, v temný šlojíř zahalená,

jako panna nyvá, tíhou vášní mdlá,

k smyslům probuzeným tiše zavolá,

otevře mé srdce! V něm spí pohroužená

v pokoře má láska, noční tmou jež plá...