MILUJÍCÍ ŽENA (II.)

Čím jsi ty mně,

jež muže, otce nemám,

ni bratra již?

Jak prázdnou číš

své duše křišťál zvedám –

a ty mne naplníš

a dáš mi cit, jejž hledám.

Za bratra, otce, muže

mně bude náhradou

tvá láska, jež vše zmůže,

i to, že poušť zas bude zahradou.

Vším jsi ty mně,

jež muže, otce nemám,

ni bratra již.

Jak prázdnou číš

své duše křišťál zvedám...

A ty mne naplníš!