MILUJÍCÍ ŽENA (III.)

Tak jak by zvony zpívaly večerem,

zní mi tvé jméno z dálky té sem

v tichý můj pokojík bílý.

Ruce mám sepiaty, modlím se jen

šeptajíc – milý, můj milý –

Přede mnou v šeru rozložen

kvetoucí sad. Jeho síly

stoupají ke mně večerem.

Stínu již není. Za šerem

hvězdnatá noc přijde ke mně.

A já se modlím, modlím jen,

jméno tvé říkajíc šepotem

k zázraku lásky ve mně.