MILUJÍCÍ ŽENA (VII.)

Půjdu za tebou,

duši poručím Bohu.

Ať na mne cokoli čeká,

ať duše se leká,

půjdu za tebou,

duši poručím Bohu.

Což jinak mohu

než za tebou jít?

Hrst květů ti na cestu utrhnu,

zastavíš-li se, stanu též,

sedneš-li, s tebou usednu,

pohledím, kam ty pohlédneš.

A klesnu-li na své pouti,

neb celou s tebou ji ujdu,

co na tom? Ať tělo se shroutí.

Duchem svým za tebou půjdu!