MILUJTE I NEPŘÁTELY SVÉ.

Vichr vstal a v bouři vzrůstá,

v mracích potemněla dálka –

hrůzou vzkřikla všecka ústa:

Válka jede! Válka, Válka!

Ozbrojena s hlavy po zem,

tygří oči zkrvavené –

jako bouře se svým vozem

do kraje se válka žene.

Matkám statné syny bere,

do rukou jim meče vtiská –

a dál jde to v míle steré

přes pole i přes bahniska.

A dál jde to z města k městu,

od dědiny ku dědině,

hrůza značí její cestu,

kam pohlédne po krajině.

Vzrostly v zástup její řady,

na povel se v přísahání

chvějí muži, že chtí všady

věrni býti svojí paní.

Přistupují v roucha běli

sluzi Páně s požehnáním –

aby dobře zabíjely,

modlitbu svou nesou zbraním.

Paní Válka zbožně kleká,

před křížem své chýlí skráně...

A teď vzhůru na člověka

zabíjet ho jménem Páně!