Miluju moře modré.

By Růžena Jesenská

Miluju moře modré, dálné, daleké

s křivkami závratnými na lazuru,

mizivé, ohromné a smělé, svítící,

jak plachta rozpjatá se tiše chvějící

vstříc andělskému horoucímu kůru.

To moře, moře modré tolik miluju,

protože smutné srdce moje –

bolestí plné srdce lidské,

jak písku zrnko padá do vln boje –

a mizí, mizí, a mou duši rozptyluje,

zázračný prostor její bouři utišuje – –