Mimosa.

By Jaroslav Vrchlický

Mimosy ruka dotkne se,

hned opadá jí květ,

jen náraz mdlý a po lese

jde křídlem větru v let,

a zbude u tvé dráhy

jen stonek nahý.

Oč lepší jsi ty, básníku

mimoso, citem svým?

V han, ve urážek povyku

květ spadne ti jak dým,

sám zbudeš u své dráhy

jak stonek nahý.