Minka a včely.

Minka ráda sedávala

Na palouku v květinách,

Med kde včely hledávaly

Po celinkých lučinách.

Nesedávej, nesedávej

Mezi kvítím, Minko má,

Tvůj med na rtech jak ucítí,

Celý roj tě obsypá.

Ty snad ani nevíš, Minko,

Nejsladší že med je tvůj,

A že včelky po tě slídí;

Výstrahu si pamatuj!

Minka ale neposlechla,

Přec tam často meškala,

Až jí jedna smělá včelka

Usta notně zlíbala.

Minka zkřikne, já se táži:

Co se stalo, spanilá?

Tu mi s pláčem vypravuje,

Že ji včelka ranila.

Vidíš, vidíš, já to řekl!

Opusť hned to údolí!

Tu mi šeptá: Líbej ty jen,

Po tobě to nebolí.