MINULOSŤ.

Je naše minulosť jak skála věkovitá,

kde balvan na balvan se kupí. Blesky zrytá,

tak z věků do věků ční, práce plod a ducha,

a tu tam otců krev lpí ještě na ní suchá.

Nechť kolem nenávisť či vztek ať kolem hne se,

tou skalou nepohne, tou skalou neotřese,

jí moře nespláchne a věky nerozboří,

je naší k radosti a ku slávě a k hoři.

Jen na ní velcí jsme, my jináče tak malí,

jen na ní jisti jsme, kdy vlny kol se valí,

a na té věčité a obrovité skále

chcem’ být, chcem’ bojovat a budovat chcem’ dále.