MÍR A VOJNA. (16.)

Nám nervy hoří, mozek dříme,

šílenství blízkost číti,

a kam se zítra mysl zřítí,

zda my to víme?

My smrti se již nebojíme,

my bojíme se žití!

Nám jedno, kam leb položíme,

čí zem nás bude krýti.

Nám začaly již údy hníti,

co dál, zda víme?

My smrti již se nebojíme,

my lekáme se žití.

Ztracená hlídka mrtvě klíme

a chladné hvězdy svítí.

Pro nás již nemusí to býti.

Jen jedno víme:

My smrti již se nebojíme,

my hrozíme se žití.