MÍR A VOJNA. (24. (POŠLI DUCHA SVÉHO.))
Jedno slovo vyplněné:
Kostmi zbělelo
pole naše. Není živých,
všechno pomřelo.
Čekáme, že slovo druhé
má teď nastat již:
Duchem svým že kostry ony,
Pane, oživíš.
Nemusí to ani býti
ty, jež skryl již hrob;
ale, Pane, který vidíš
také do útrob,
aspoň na nás dechni dříve,
než nás zhltí zem;
ani se již nemodlíme –
my též nežijem. –