Mír.

Juž setmívá se, přijde noc,

dřív vábný svítal den,

ta slunce zlatá čaromoc

mně chvilku svitla jen,

jen krátkou chvilku; hasne zas –

kol stmívá se – je spánku čas!

Nuž, duše, v moře míru vplyň,

chci býti žalů prost,

juž lehni, hlavo, odpočiň,

však snívala jsi dost;

co život, víš, tož žití nech –

a bude po všech bolestech!