MÍR.

Mou duší náhle to radostně zachvělo

jako ten polibek dlouhý a vroucí,

jejž jsi mi, matičko, vtisknula na čelo,

když jsem tě opouštěl spěchaje do dáli:

já viděl oči ty, jež pro mne plakaly,

já slyšel srdce tvé tlouci.

A náhle v srdci svém pustém a setmělém

cítil jsem lásku tvou velkou a vroucí:

ó zůstaň, matičko, mým dobrým andělem

a v pustém tohoto života úskalí

ať vidím oči ty, jež pro mne plakaly,

ať slyším srdce tvé tlouci!