Miramamolin.

Onen proslavený Cid,

chválený tak plným právem,

dobyl město Valencii,

na Maurech je získal v boji.

Jeho paní dlela tam,

hraběte Lozana dcera,

Doňa Sol, doňa Elvira,

jež sem krátce před tím přišly

z Cardeny svatého Petra,

kde je Cid byl zanechal.

Tomu když se těšil Cid,

nová jemu přišla zpráva,

Miramamolin že velký

korunován v Tunisu,

že se blíží, Valencii

aby dobyl, s valným vojskem

padesáti tisíců

jezdců, pěších nesečteno.

A jak statečný byl Cid,

v boji dobře vycvičený,

dobře opatřil vše hrady,

stráže všecky postavil.

Mysle dodával svým jezdcům,

jak to míval v obyčeji,

Doňu Jimenu též zaved

a s ní obě dcery svoje

na věž, nejvyšší jež byla

v celém hradě královském.

Na moře tu výhled měly,

Maury blížiti se zřely,

rozbíjeti stany svoje

v tísni svého nepokoje,

slyšely kol Valencie,

kterak jejich povyk vyje,

a jak jejich bubnů ruch

rozechvívá třeskem vzduch.

Jimenu i dcery její

velký popadl strach, hoře,

neviděly posud nikdy

tolik lidí ve táboře.

Ale Cid je posilňoval,

a k nim těšná slova řek:

„Nebojte se, choti, dcery,

dokud žiju, Cid, já rek,

Mauři, dole jež tam zříte,

zmizí brzy v bitvy dým,

velkým plenem od nich, dcery,

skvostně já vás vybavím.

A čím více Maurů bude,

zisku tím víc zkvete nám,

a ty rohy, které drze

až do uší troubí vám,

ve Valencii se stanou

chrámu sluhy, přísahám!“

A když viděl Maurů davy,

že vniknuly do zahrad,

a že tam se rozptýlily,

žádný pořádek a lad,

Alvara Salvadoroses

k sobě dal si zavolat.

Děl mu: „Dvě stě vemte lidí,

ozbrojte je okamžitě,

dobré jezdce, a pak výpad

na tyto psy řiďte hbitě,

ať zří Jimena i dcery,

jak se rvete zle a litě!“

Vykonal on ze všech sil

to, co Cid mu poručil,

Maurům v záda rychle vpad

a je vyhnal ze zahrad,

divoce v jich šiky hřměly,

sekali a zabíjeli,

až pak vnikli k stanům smělí,

které Mauři vystavěli,

dvě stě tam jich pobili,

pak se domů vrátili.

Zajat byl tu Salvadores,

daleko se odvážil

až v střed Maurů, proto od nich,

než se nadál, zajat byl.

Ale Cid jej vybavil,

pohany když všecky zbil.