MISSISSIPPI.

MISSISSIPPI, Otče vod,

– dětem víc než otčím sám, –

cizímu svůj prodal’s rod,

za úsměv a lež a klam.

Jako v podzim vichřice

rudé listí serve s dřev,

houkly jejich ručnice,

zem zbarvila naše krev.

Jako ledy v jarní čas

zvedá vlna bouřlivá,

tak nás odplavila v ráz

jejich „voda ohnivá“.

Šerý Pauguk, smrti duch,

na nás upřel žhoucí zrak,

my jsme mřeli, ty’s byl hluch,

když náš křik bil do oblak.

My jsme mřeli, ty jsi žil,

i když dávno prach byl z nás,

časem i tu krev jsi smyl,

hanbu tvou však žádný čas.

Mississippi, Otče vod,

za lež, úsměv v moře běd

odplavil jsi vlastní rod, –

zrádce dětí budiž klet,

Mississippi, Mississippi!