MÍSTO OMLUVY

Jak chtěla bych ti děkovat,

jak měla bych ti děkovat –

a nemohu.

V mou duši, světlou poznáním,

jde lehkým krokem podzimním

už příští chlad.

A míjí vřelost poslední,

těch smutně rozjasněných dní

lež laskavá.

Sníh přijde potom najednou

a jas i barvy poblednou

jak zázrakem.

A přece dlouho nežli pad’,

mlhavé vzdechy smutných lad

šly mu vstříc.