Míť někde v očích světlo sympathie,

Míť někde v očích světlo sympathie,

když hasne den a tmí se kolem nás –

míť někde v srdci koutek, který hřeje,

když na záhonech venku zuří mráz. –

Míť někde ruku, jež pot s čela stírá,

když pod ním trampoty se míhají –

míť někde rty, rty ke mně nakloněné,

jež upřímně a vřele líbají! – –

To všechno měl jsem v mladých, plachých letech!

(Už dávno nad tím roste travička! –)

to všechno měl jsem, dokud ještě žila

má milá, zlatá, dobrá matička!