Mladá paní.

Mladá paní svého muže prosí:

Vezmi s sebou svoji mladou ženu,

nech ať tobě v boji zbraně nosí,

vždyť máme svá srdce za výměnu,

umru strachem, nepřežiju chvíli,

zůstaň, – zůstaň! – – Půjdu s tebou, milý,

vezmi s sebou svoji mladou ženu. –

Nevzal paní. – „Nechtěj, paní milá,

čekej na mne za bílého rána.“ –

Pryč ujížděl, paní v slzách byla.

Pozdě komoň přiklusal bez pána,

zkrvácenou hřívou nazpět hází. –

„Kde je paní, vstříc že nepřichází?“

„„Spadla s věže – po pánu zříc z rána.““