Mladá žena.

By Albína Dvořáková-Mráčková

Pochovali ženu mladou,

tichou jako šepot háje,

nevinnou co slza panny,

dobrou jako anděl ráje.

Mladá žena – děcko pouhé,

sotva že ten život znala;

žena mladá – v žití krátkém

dosti již se naplakala.

Žena mladá – děcko pouhé –

sotva že ten život znala;

mladá žena – krátké žití –

přec již pohrobit je přála.

Stojí manžel nade hrobem,

kruté žely v duši víří –

zdaž ta slza v jeho oku –

zdaž tu vzlétlou duši smíří? –