MLADÉ DÍVCE.

By Antonín Klášterský

Je z jara, ale záhy,

vzduch vínem opíjí;

je z jara, ale záhy,

zem bok má ještě nahý,

par závoj halí ji.

A skřivánek již jásá,

že máj zde, jas a krása,

což teprv až se květy,

ó, země, rozvijí!

Tys dosud jenom dítě,

vlas skvoucí na šíji;

tys dosud jenom dítě,

kdo ví, co dřímá skrytě

v tvé duše liliji.

A píseň má již jásá,

že’s máj, že’s jas a krása,

což teprv až se květy

tvé duše rozvijí!