Mladé poutnici sv. Janské.

S Vyšehradu modrý bez

na památku sobě nes!

Ať si kdo chce ptá se, hádá,

byla-li jste u nás ráda.

Železný už letí oř,

Bohu se má duše koř!

Neplač, dcerko, nenaříkej,

na loučení časté zvykej;

jenom v nebi o loučení

nikdy více zmínky není;

každá zemská radost mine,

s nebe stálá radost kyne.

Pro radosti věčných stanů

zde se raduj v Bohu Pánu.

Krásná jest ta zemská vlast –

ráj však nezná žádnou strast.

Nepůsob Ti bol a trud

na tom světe hřích a blud.

Neplač, dcerko, neplač dále

pro loučení nenadálé;

uplyne jen malý čas,

sejdete se jistě zas,

ne-li zde, pak jistě tam,

kde je věčný Boží chrám.