MLADÉ SRDCE

By Antonín Sova

Jak srdce to žalostné,

leč věřit chce, láskou vzpláti.

Chce upnouti se na něco,

chce něčí býti, něčí být,

chce cele se rozdávati.

Že nad svým jen štěstím

umí se vroucně modlit,

a nad svou bolestí

jen chvilenku prodlít,

je vzdálený každý blesk děsí.

Je hrdé a nesnese,

když ušlápnuto jen málo

tím, na koho upiato

když na toho se smálo,

kdo mlčením ozve se.

To mladé srdce žal

tak často usmrcuje.

Je vzkřísit jen jeden hlas

má sílu, střít božský jas,

jenž v něm se rozsvěcuje.