MLADÉMU POKOLENÍ.

Vy, kteří mládím šťastni přicházíte

tam pokračovat, kde mdlá ruka klesá,

ó, dvakrát šťastni, srdce mé k Vám plesá,

že neznáte již pouto do žil vryté!

Synové volní volné Vlasti sníte

jen o lauru, jenž vznese nad nebesa

Vás nadšené. Kdos přísný jména tesá –

snad Osud – v desku dějin. Netušíte?

Jen spějte výš! Kam my jsme nedosáhli,

paž smělou vzpněte, urvat v útok náhlý,

co unikalo bědným Sisyfům.

Vždy k plodné práci však! Dost bořilo se,

teď třeba stavět. Písní v jitřní rose

buď duch Váš čist, a Krása buď Váš dům!