MLADÉMU PŘÍTELI

By Antonín Sova

Tvé mládí je bolavé, vím,

tvá zvídavost tragická.

Já propasti objevím,

dí touha tvá nadlidská.

V tvém srdci se proplétá

květ lásky a závisti jed.

Tvé mládí chce do světa

vítězit, krvácet.

Dohasneš v pochybách,

až vírou vzeplaneš.

Tvá smělost i tvůj strach

den v boží ukuje spěž.

Až zmužníš a uzřím tě zas,

tvá snědá tvář promluví ke mně:

Dnes věřím, je ve mně jas

a v srdci mi hřeje má země.

Tak bych si přál tě mít

oblohou modrou, vysokou.

Takový kovový klid

s vírou v člověka hlubokou.