Mladému sebevrahu.

Co zmohlo tě, že na Nirvany vrata

jsi divě zabušil, že v okno zmaru

jsi drze nahled’ skrze věčna páru?

Ký bol to byl a jaká jenom ztráta?

Číš požitků ti vřela vrchovatá,

střel tobě život tisíce svých darů,

a myšlenka v svém rozkvětu i varu

ti podávala poupata snů zlatá.

A přece jednou ranou z revolveru

chtěl’s ujít všemu, co nás rve i klamá.

Byl’s velký v tom či malý? Nevím věru.

Vím pouze při pohledu na tvé čelo,

kde jizva hlásá tvého žití drama:

Tu jizvu vřele slíbat srdce chtělo.