Mládenec a vdovec.

Ověnčím si hlavu kvítím,

osladím si zpěvem ústa;

v mladém srdci jaro cítím,

samý vonný květ tam vzrůstá;

palouček to nepožatý,

samý zvonek, každý jiný;

půjdu hledat proutek zlatý,

proutek lásky do březiny.

Nenajdu-li proutku břízy,

proutku olše nechci přeci;

nepřijde-li jonák ryzí,

nedbám vdovce shrblých plecí;

ohladí-li jonák tělo,

jak když motýl kvítím lítá,

z vdovčí ruky strach by mělo:

od slz ženy dlaň je zrytá.