Mládí.

By Adolf Heyduk

Tu strakatou čapku mládí,

již ondy jsem odhodil,

jak rád bych zas ji zvedl

a znova šťasten byl.

Jak vzkřik’ bych, zpíval a výskal

a vesele sobě ved’,

jak bych tu svoji hlavu

zas pyšně k nebi zved’?

A kdyby mi snesli říše

a koruny královské pych,

té s rolničkou čapky mládí

přec za ni nedal bych.