Mládí.
By Adolf Heyduk
Tu strakatou čapku mládí,
již ondy jsem odhodil,
jak rád bych zas ji zvedl
a znova šťasten byl.
Jak vzkřik’ bych, zpíval a výskal
a vesele sobě ved’,
jak bych tu svoji hlavu
zas pyšně k nebi zved’?
A kdyby mi snesli říše
a koruny královské pych,
té s rolničkou čapky mládí
přec za ni nedal bych.