Mladosť.
By Adolf Heyduk
Nehaňte mi radosť moji
a má léta hravá,
pokud se mnou milučičké
mládí polétává
a v ložisku spává.
Moje mladosť má jak lenka
pod krovkami...víte?...
u ramének křidélenka –
což je nevidíte?
zlaté jsou a hbité.
Když je vzepne, v radosť moji
vždy mne sebou zvedne
k hvězdkám nebes o půlnoci,
k lučním kvítkům ve dne –
v kyprosť se mnou sedne.
Vijem kvítí do věnečku
s myšlenkami spolu,
stračí nožky u ambrožky,
černýš u koukolu,
povázenku dolů.
Od radosti srdce skáče –
nevěříte ani;
divno-li, když jako ze sna
dá se do zpívání
na poli i stráni.