Mladosť.

By Adolf Heyduk

Nehaňte mi radosť moji

a má léta hravá,

pokud se mnou milučičké

mládí polétává

a v ložisku spává.

Moje mladosť má jak lenka

pod krovkami...víte?...

u ramének křidélenka –

což je nevidíte?

zlaté jsou a hbité.

Když je vzepne, v radosť moji

vždy mne sebou zvedne

k hvězdkám nebes o půlnoci,

k lučním kvítkům ve dne –

v kyprosť se mnou sedne.

Vijem kvítí do věnečku

s myšlenkami spolu,

stračí nožky u ambrožky,

černýš u koukolu,

povázenku dolů.

Od radosti srdce skáče –

nevěříte ani;

divno-li, když jako ze sna

dá se do zpívání

na poli i stráni.