Mladosti.

Postůj aspoň okamžik,

zlatokřídlý motýlku,

ukoj toužný srdce vzlyk,

vrať se ještě na chvilku!

Ve skalisku setmělém

cesta má je zakleta,

buď mi strážným andělem,

veď mne zpátky do světa!

Veď mne ještě v onen kraj,

kde jsem lásky trhal květ,

domova mi píseň hraj,

které nelze zapomnět!

Putuj za mnou ještě dnes

v úvaly mých rodných hor,

sednem si na svadlou mez,

zašumí nám v pozdrav bor...

A když tam mne opustíš,

ptáče mojich jarních dob,

budu aspoň míti blíž

drahých duší tichý hrob!