Mladý les svou hlavu koupá

Mladý les svou hlavu koupá

v jasných vzduchu peřejích,

a po tajném slunka zcestí

skrz zelené ratolesti

zlato padá v krůpějích.

O jak by mé srdce rádo

neunavný vzalo chvat,

kdyby zlato, které v kmitu

roztroušeno na pažitu,

všecko mohlo pochytať!

Až by unesení svaté

oslnilo moji tvář,

pak bych vlasti kolem hlavy

utkal epopejou slávy

věčnou z toho zlata zář.