Mlčení.

Nemůže srdce stále pěti,

má rovněž chvíle mlčení,

jest srdce jako stromů sněti,

když ztichne větrů šumění.

Hluboko v modrých větví spleti

spí zlatí ptáci stuleni,

nemůže srdce stále pěti,

má rovněž chvíle mlčení.

Zář slunce, která s výše sletí,

prosvítá snící lupení,

jest srdce jako stromů sněti,

když stichne větrů šumění.

Proč každé chvilky líto je ti,

když pohříží se do snění,

nemůže srdce stále pěti,

má rovněž chvíle mlčení.